|
|
gen. |
bouchnouti (do čeho, nač, čím oč, во что, по чему чем); klepnouti (holí o zem, prstem na okno ap.); kopnouti (koho, co, do koho, čeho, по чему); křísnouti (do kamene, o kámen, во что, по чему); lupnouti (dítě, чем); nahnati se (krev do hlavy ap.); natlouci si (koleno ap., себе); plesknouti (po tváři ap.); praštiti (koho, čím, кого, чем); seknouti čím do čeho (sekerou ap., чем по чему); títi; tnouti; třísknouti (čím do čeho, oč, чем по чему); udeřiti (čím do čeho, nač, чем во что, по чему); udeřiti na koho, proti komu (na nepřítele, по кому); uhoditi čím, do čeho, nač (pěstí do stolu, na dveře ap., во что, по чему); uhodit čím oč (kartou o stůl, чем обо что); uhoditi (o hromu) |
emph. |
seknouti čím do koho, čeho, koho, co (bičem do koně ap., кого чем); třísknouti (koho, кого) |
lit. |
cáknouti (koho čím, кого чем) |
|
|
gen. |
naraziti čím nač, oč (hlavou o trám, na strom ap., чем обо что); narazit si co (koleno ap., чем); praštit se do čeho, oč (do lokte, o roh ap.); uhoditi se čím do čeho, oč (hlavou o trám, do kolena ap., чем обо что) |
emph. |
bouchnouti se oč, do čeho, čím (o stůl, do kolena ap., обо что, чем) |
|
|
gen. |
kopnouti koho, co, do koho, čeho (кого, что) |