gen. |
jiti (opouštět koho, co); odejeti (o vozidle, o plavidle); odejíti (z domu, do vedlejší místnosti ap.); odhlásiti se (ze zájezdu, ž kursu); odjeti (o vozidle, o plavidle); odplouti (lodi na moře); odstoupiti (o vládě, z funkce); odtáhnouti (pryč, o vojsku); opustiti co (stadión, město, rodný kraj ap., откуда); přejíti ke komu, k čemu (k nepříteli, к кому, на сторону кого); rozejíti se s kým (s rodinou ap., от кого); ujeti (o vlaku, o autobusu ap.); ujíti komu, čemu (trestu, nebezpečí ap., от кого, чего); uniknouti čemu, před čím (zatčení, от чего); vyplouti (z přístavu, o lodi); vystoupiti z čeho (z organizace ap., из чего); vystoupiti (ze služby ap.); vyváznouti z čeho (z nebezpečí, от чего); zahloubati se do čeho (do čtení, do studia, do práce ap., во что) |