| gen. |
apelovati na koho, co, ke komu, k čemu (na přítomné, na vlastenectví ap., к кому, чему); cirkulovati; hovořit (ke komu, к кому); choditi s čím za kým, ke komu, na koho (s prosbami, se žádostmi, к кому с чем); chovati se ke komu, k čemu (vlídně ap., с кем, чем); jednati s kým (s lidmi, с кем); kolotati (krev v žilách); kolotati se (krev v žilách); kolovati (o krvi); manipulovati (se strojem ap.); nakládati s kým jak (tvrdě ap., с кем как); obíhati (o planetách kolem Slunce); obraceti se ke komu, na koho oč (o pomoc, o radu ap., к кому за чем); obraceti se ke komu s čím (s prosbou ap., к кому с чем); onikati (komu, к кому в 3-м лице множественного числа); oslovovati koho (v dopise, v rozhovoru ap., к кому); oslovovati (neznámého chodce ap., к кому); přednášeti co komu (prosbu, své požadavky ap., с чем к кому); přicházet ke komu, na koho s čím (na učitele s dotazem, s prosbou ap., к кому с чем); utíkati se ke komu oč, s čím (s prosbou k příteli, o radu k matce ap., к кому за чем); zacházeti s kým, čím (slušně, opatrně ap., с кем, чем); zacházeti (s přístrojem, se zbraní, с чем) |
