|
|
gen. |
obořiti se (na koho, на кого); osopiti se na koho (zlostně, на кого); pustiti se (do koho, на кого); skočiti po kom, na koho (pes na zloděje ap., на кого); utrhnouti se na koho (hněvivě, на кого); vyřítiti se (zlobně na člověka, на кого, что); zhurtase obořit (na koho, на кого); napadnouti (koho v novinách ap., на кого) |
emph. |
sesypati se (na koho, на кого); spustit na koho (zhurta, на кого) |
fig. |
udeřiti na koho (s otázkami, на кого); uhoditi (na koho, на кого); zaútočiti (на кого, что) |
inf., emph. |
vyjet (na koho, на кого); vyjet si (na koho, на кого) |
nonstand., emph. |
obouti se (do koho, на кого) |
|
|
gen. |
jít s bandurskou na koho (с ругательствами) |
|
|
gen. |
prehoditi (ubrus přes stůl, pokrývku přes postel ap.) |