|
|
| gen. |
umučený; utahaný (prací); utrápený; zmořený (bolestmi) |
| emph. |
uštvaný (člověk životem) |
|
|
| gen. |
dolehnouti na koho (o starostech ap., кого); natrapit se koho (děti rodičů, кого); umučiti (насмерть, до смерти); usoužiti; utahat koho (těžkou prací, dlouhou chůzí ap.); utrápiti (hladem ap., насмерть); utrmáceti (dlouhým pochodem ap.); utrýzniti (насмерть); utýrati; zmořiti (o bolestech) |
| emph. |
oddělati koho (dřinou ap., кого); umořiti (výčitkami, prosbami ap., кого чем); uštvati (člověka) |
| fig., emph. |
utýrati (starostmi, prosbami ap.) |
|
|
| gen. |
usoužit se; utrápiti se čím (věčnými starostmi, чем); utrmácet se |
