|
|
| gen. |
divoce (se zmítat, křičet); zběsile (prchat); zuřivě (útočit, se bránit ap.) |
|
|
| gen. |
dělati (zlobit se, vztekat se); divočeti (o dětech ap.); jančit (o dobytku, o koních); rozzuřovati se; střečkovati (o dobytku); vztekati se (o člověku); zuřiti (ve vzteku) |
| lit. |
dožírati se |
| nonstand., emph. |
čertit se; trojčit |
|
|
| gen. |
divoký (tanec, křik ap.); rozběsněný (dav); šílený (rychlost, tempo ap.); vzteklý (pes); zběsilý (útok, vítr, vztek ap.); zuřivý (člověk) |
|
|
| gen. |
vydražďovati (člověka) |
| lit. |
dožírati (koho čím, кого чем) |
|
| Russian thesaurus |
|
|
| gen. |
прозвище представителей крайне левого политического течения в период Французской революции кон. 18 в. и идеологов городской бедноты Ж. Ру, Т. Леклерк, Ж. Варле и др.. Требовали максимума, революционного террора. В борьбе с якобинцами были разгромлены осенью 1793. Большой Энциклопедический словарь |
|
|
| abbr. |
бесплатный |
