|
|
agric. |
срубать |
|
|
gen. |
сбивать (kuželky, что); рубить (stromy ap., что); валить (stromy ap., что); срубить (stromy ap., что); резать (dobytek ap.); забивать (dobytek ap.); колоть (vepře též); закалывать (vepře též) |
|
|
gen. |
срубить (strom ap., что); свалить (strom ap., что); зарезать (tele ap.); забить (tele ap.); заколоть (vepře též) |
|
|
gen. |
сваливать с ног (chodce na zem ap., кого); сбивать с ног (chodce na zem ap., кого); разбивать (nepřítele ap., кого); бить (nepřítele ap., кого); громить (nepřítele ap., кого); наносить поражение (nepřítele ap., кому); побеждать (nepřítele ap., кого) |
|
|
sport. |
победить (soupeře vysokým rozdílem branek ap., кого); выиграть (soupeře vysokým rozdílem branek ap., у кого) |
|
|
gen. |
свалить с ног (chodce na zem ap., кого); сбить с ног (chodce na zem ap., кого); разбить (nepřítele ap., кого); разгромить (nepřítele ap., кого); нанести поражение (nepřítele ap., кому); победить (nepřítele ap., кого) |
|
|
gen. |
опрокидывать (židle ap., что); валить (židle ap., что); поваливать (židle ap., что) |
|
|
gen. |
опрокинуть (židli, sošku ap., что); повалить (židli, sošku ap., что) |
|
|
gen. |
валить с ног (кого) |
|
|
fig., emph. |
свалить (koho, кого); ударить в голову (koho, кому) |
|
|
gen. |
повалить с ног (кого) |
|
|
gen. |
убить (koho, кого) |