|
|
gen. |
гукать (o sově, o sýčkovi ap.); ухать (o sově, o sýčkovi ap.); кричать (o sově, o sýčkovi ap.); сигналить (o autu); гудеть (o autu); давать гудки (o autu); греметь (o výstřelech) |
|
|
emph. |
прикрикнуть (zlostně, podrážděně, на кого); крикнуть (zlostně, podrážděně, на кого); закричать (zlostně, podrážděně, на кого); гаркнуть (zlostně, podrážděně, на кого); рявкнуть (zlostně, podrážděně, на кого); зарычать (zlostně, podrážděně, на кого) |
|
|
gen. |
гукнуть (o sově ap.); ухнуть (o sově ap.); закричать (o sově ap.); загудеть (o siréně, o lokomotivě ap.); прогудеть (o siréně, o lokomotivě ap.); прогреметь (o výstřelu) |
|
|
emph. |
покрикивать (zlostně, podrážděně, на кого); кричать (zlostně, podrážděně, на кого); гаркать (zlostně, podrážděně, на кого); рявкать (zlostně, podrážděně, на кого); рычать (zlostně, podrážděně, на кого) |
|
|
gen. |
аукаться (na koho, с кем) |