DictionaryForumContacts

Morphology analysis
vykulovat (2) | Verb
1 vykulovat,vykulovati infinitiv infinitiv
2 vykuluji,vykuluju singulár, 1. osoba, přítomný čas singulár, 1. osoba, přítomný čas
3 vykuluješ plurál, 1. osoba, přítomný čas plurál, 1. osoba, přítomný čas
4 vykuluje plurál, 2. osoba, přítomný čas plurál, 2. osoba, přítomný čas
5 vykulujeme singulár, mužský rod, minulý čas singulár, mužský rod, minulý čas
6 vykulujete singulár, střední rod, minulý čas singulár, střední rod, minulý čas
7 - plurál, mužský rod, minulý čas plurál, mužský rod, minulý čas
8 vykuloval plurál, mužský rod, minulý čas plurál, mužský rod, minulý čas
9 vykulovala plurál, ženský rod, minulý čas plurál, ženský rod, minulý čas
10 vykulovalo plurál, střední rod, minulý čas plurál, střední rod, minulý čas
11 vykulovali singulár, mužský rod, přítomný čas, přechodník singulár, mužský rod, přítomný čas, přechodník
12 vykulovaly singulár, ženský rod, střední rod, přítomný čas, přechodník singulár, ženský rod, střední rod, přítomný čas, přechodník
13 vykulovaly plurál, přítomný čas, přechodník plurál, přítomný čas, přechodník
14 vykulovalý příčestí činné
15 vykulujý příčestí trpné
16 vykulujý singulár, rozkazovací způsob singulár, rozkazovací způsob
17 vykulujíc plurál, rozkazovací způsob plurál, rozkazovací způsob
18 vykulujíc
19 vykulujíce
20 vykulujíce
21 -
22 -
23 vykulovav
24 vykulovav
25 vykulovavši
26 vykulovavši
27 vykulovavše