1 |
vykulovat,vykulovati |
infinitiv |
infinitiv |
2 |
vykuluji,vykuluju |
singulár, 1. osoba, přítomný čas |
singulár, 1. osoba, přítomný čas |
3 |
vykuluješ |
plurál, 1. osoba, přítomný čas |
plurál, 1. osoba, přítomný čas |
4 |
vykuluje |
plurál, 2. osoba, přítomný čas |
plurál, 2. osoba, přítomný čas |
5 |
vykulujeme |
singulár, mužský rod, minulý čas |
singulár, mužský rod, minulý čas |
6 |
vykulujete |
singulár, střední rod, minulý čas |
singulár, střední rod, minulý čas |
7 |
- |
plurál, mužský rod, minulý čas |
plurál, mužský rod, minulý čas |
8 |
vykuloval |
plurál, mužský rod, minulý čas |
plurál, mužský rod, minulý čas |
9 |
vykulovala |
plurál, ženský rod, minulý čas |
plurál, ženský rod, minulý čas |
10 |
vykulovalo |
plurál, střední rod, minulý čas |
plurál, střední rod, minulý čas |
11 |
vykulovali |
singulár, mužský rod, přítomný čas, přechodník |
singulár, mužský rod, přítomný čas, přechodník |
12 |
vykulovaly |
singulár, ženský rod, střední rod, přítomný čas, přechodník |
singulár, ženský rod, střední rod, přítomný čas, přechodník |
13 |
vykulovaly |
plurál, přítomný čas, přechodník |
plurál, přítomný čas, přechodník |
14 |
vykulovalý |
příčestí činné |
|
15 |
vykulujý |
příčestí trpné |
|
16 |
vykulujý |
singulár, rozkazovací způsob |
singulár, rozkazovací způsob |
17 |
vykulujíc |
plurál, rozkazovací způsob |
plurál, rozkazovací způsob |
18 |
vykulujíc |
|
|
19 |
vykulujíce |
|
|
20 |
vykulujíce |
|
|
21 |
- |
|
|
22 |
- |
|
|
23 |
vykulovav |
|
|
24 |
vykulovav |
|
|
25 |
vykulovavši |
|
|
26 |
vykulovavši |
|
|
27 |
vykulovavše |
|
|