1 |
ověřovat,ověřovati |
infinitiv |
infinitiv |
2 |
ověřuji,ověřuju |
singulár, 1. osoba, přítomný čas |
singulár, 1. osoba, přítomný čas |
3 |
ověřuješ |
plurál, 1. osoba, přítomný čas |
plurál, 1. osoba, přítomný čas |
4 |
ověřuje |
plurál, 2. osoba, přítomný čas |
plurál, 2. osoba, přítomný čas |
5 |
ověřujeme |
singulár, mužský rod, minulý čas |
singulár, mužský rod, minulý čas |
6 |
ověřujete |
singulár, střední rod, minulý čas |
singulár, střední rod, minulý čas |
7 |
- |
plurál, mužský rod, minulý čas |
plurál, mužský rod, minulý čas |
8 |
ověřoval |
plurál, mužský rod, minulý čas |
plurál, mužský rod, minulý čas |
9 |
ověřovala |
plurál, ženský rod, minulý čas |
plurál, ženský rod, minulý čas |
10 |
ověřovalo |
plurál, střední rod, minulý čas |
plurál, střední rod, minulý čas |
11 |
ověřovali |
singulár, mužský rod, přítomný čas, přechodník |
singulár, mužský rod, přítomný čas, přechodník |
12 |
ověřovaly |
singulár, ženský rod, střední rod, přítomný čas, přechodník |
singulár, ženský rod, střední rod, přítomný čas, přechodník |
13 |
ověřovaly |
plurál, přítomný čas, přechodník |
plurál, přítomný čas, přechodník |
14 |
ověřovalý |
příčestí činné |
|
15 |
ověřujý |
příčestí trpné |
|
16 |
ověřujý |
singulár, rozkazovací způsob |
singulár, rozkazovací způsob |
17 |
ověřujíc |
plurál, rozkazovací způsob |
plurál, rozkazovací způsob |
18 |
ověřujíc |
|
|
19 |
ověřujíce |
|
|
20 |
ověřujíce |
|
|
21 |
- |
|
|
22 |
- |
|
|
23 |
ověřovav |
|
|
24 |
ověřovav |
|
|
25 |
ověřovavši |
|
|
26 |
ověřovavši |
|
|
27 |
ověřovavše |
|
|